SERIÁL: Velký průvodce světem obleků na míru – Košile, nejlepší přítel obleku! Díl pátý

17.10. - Seriál

V posledních čtyřech dílech našeho seriálu jsme za pomoci Olgy Kramperové ze salonu Windsors seznámili čtenáře s tím, jak si vybrat to správné krejčovství, na co si dát pozor při výběru materiálů a jak by měl vypadat výsledek. Tentokrát zajdeme ještě kousek dál, tedy ke košilím, které jsme již částečně zmínili, a tentokrát se na ně zaměříme podrobněji. Košile si totiž zaslouží svou pozornost stejně, jako si ji zaslouží oblek.
Když pod kvalitním sakem nosíme lacinou košili, je to stejné, jako když kniha s krásnou vazbou obsahuje podřadnou literaturu. Prostě zklamání. A jak už víme, nejde jen o materiál, ale hlavně o samotné zpracování a detaily. U košilí se opět setkáváme s metodami MTM a Bespoke. V tomto případě dávají ve Windsors přednost metodě Bespoke, která podle Olgy Kramperové není v České republice příliš rozšířená. „Na profesionální úrovni se s ní téměř nesetkáte. Děláme ji především my ve Windsors,“ říká ředitelka salonu.

Bespoke košile se vyznačují kvalitou a precizním ručním zpracováním. „Klientovi se vezmou míry, podle kterých se vymodeluje střih. Vznikne zkušební košile, zákazník si ji vyzkouší, a když se upraví tak, aby perfektně seděla, rozpáře se, její střih se přenese na finální materiál a vznikne košile, kterou si klient nakonec odnese,“ popisuje celý postup Olga Kramperová. Klient si individuálně může zvolit nejrůznější detaily. Košili navíc šije jen jeden člověk od začátku až do konce.

U metody MTM, kterou jsme  nastínili už u šití obleků, si klient vybírá z předdefinovaných prvků, které se upraví podle jeho tělesných proporcí. Kromě toho si může zvolit barvu knoflíků, obšití knoflíkových dírek a tak dále. Do velké míry je zastoupená strojová výroba a na košili pracuje celá řada lidí. Chybí jí proto individuální přístup a zpracování. S touto metodou se u nás setkáte častěji.

Znaky kvalitní košile
Kvalitní košile by měla mít celou řadu prvků. Některé z nich nejsou na první pohled ani patrné, ale je třeba, aby byly přítomny! U těch nejluxusnějších košilí jde například o vyjímatelné kostice, které drží tvar límečku. Můžete se setkat i s kosticemi všitými dovnitř. Bývají ale plastové a při žehlení se mohou prožehlit do límce nebo se zdeformovat při praní. Luxusní kostice jsou navíc i skvělým dárkovým předmětem, neboť bývají kovové či perleťové.

Perleťové by měly být i knoflíčky, syntetické působí lacině. Perleťové knoflíčky se vyrábějí buď přímo z lastury – „mother of pearl“, nebo z ulity Trocas. „Ty z lastury jsou kvalitnější a zabarvené více do běla. Trocas knoflíčky mají žlutý nádech. Ve Windsors používáme zásadně knoflíčky z lastur,“ vysvětluje Kramperová. Knoflíčky by navíc neměly být přišité těsně ke košili, ale měly by mít takzvaný krček, aby se snadněji zapínaly. Poslední knoflíková dírka je vodorovná, aby se díly košile nerozjížděly a ta tak držela lepší tvar.

Co se týče ušití,  u zadního dílu bychom se měli setkat s vertikálně přestřiženým sedlem. „Každý má trochu jinak posazená ramena a toto přestřižení pomáhá košili přizpůsobit se postavě nositele,“ vysvětluje Olga Kramperová z Windsors. Návaznost vzorů ve švech je podstatné stejně, jak jsme si vysvětlili u obleků. Boční švy by měly být takzvaně přeplátované. „To platí pro nejvíce namáhané švy košile. Prodlužuje to její životnost,“ dodává. Košile by také měly mít určitou hustotu švů. Čím jsou stehy četnější, tím déle švy vydrží. „Kvalitní košile mají přibližně osm stehů na centimetr,“ vysvětluje ředitelka Windsors.

A pozor! Kvalitní košile se bude mačkat. Jen syntetické materiály se nemačkají, ale jejich složení obvykle dělá košili neprodyšnou a nositel se v ní bude více potit. Kvalitní přírodní bavlna se prostě mačkat bude vždy a takzvané nežehlivé košile z umělých vláken se také musí žehlit. „Proto je lepší investovat do kvalitních a prodyšných přírodních materiálů,“ radí Olga Kramperová. O nejluxusnějších košilových látkách jsme vás už informovali ve třetím dílu našeho seriálu.

Parametry košile
Správně ušitá košile musí splňovat řadu parametrů! Je například třeba myslet na to, že bavlna se může při prvních několika praních srážet. „Bavlněná košile se sráží ještě při čtvrtém nebo pátém praní. Musíme proto počítat s trochu delším rukávem a volnějším límečkem,“ upozorňuje Olga Kramperová, ředitelka Windsors. V prostoru hrudníku by měl být navíc dostatečný prostor, protože tato část košile se nejvíce namáhá při pohybu. Kolem pasu může být trochu těsnější, neboť tam se pohyb neprojevuje tolik.

Límeček samotný by neměl být ani příliš těsný, ani příliš volný. Menší límeček se zařezává do krku a v příliš volném vzniká mezi košilí a krkem nevzhledná mezera. „Do límečku by se měly vejít maximálně dva prsty,“ upřesňuje Kramperová. Jeho tvarů je celá řada a měly by se řídit podle tvaru obličeje. Správně ušitý límeček se cípy dotýká samotné košile, i když je košile zapnutá a kolem krku je uvázaná kravata. „A to i při otáčení hlavy!“ zdůrazňuje Olga Kramperová. Proto se podle tvaru límečku řídí i kravatové uzle.

Tělo košile by nemělo táhnout a škrtit nositele a léga s knoflíčky by se neměla rozjíždět a vlnit. Co se tyče švu na rameni, měl by se dotýkat ramenního kloubu. Příliš těsná košile by ho měla blíž u krku a u volné košile by se táhl přes deltový sval. Samozřejmostí je onen centimetr manžety vykukující z rukávu saka. To je ale snad každému známo!

Dále existuje celá řada límečků a manžet, ze kterých lze vybírat. Hlavně tvary límečku se odvozují od příležitosti, na kterou si chceme košili vzít. Některé jsou spíše volnočasové, jiné vysoce formální. Tvary by se měly řídit i podle tvaru obličeje. Správně ušitý límeček se cípy dotýká samotné košile, i když je košile zapnutá a kolem krku je uvázaná kravata. Proto se podle tvaru límečku řídí i kravatové uzle. U manžet se můžeme setkat i s různým obvodem na obou rukávech. To proto, že na ruce, kde nosíme hodinky, je vhodné manžetu rozšířit tak, aby se pod ni hodinky dobře vešly.

Je tedy evidentní, že košilím je třeba věnovat stejnou pozornost jako samotnému obleku. A i na košili lze zkazit celou řadu věcí. Teď už by nám ale jejich výběr neměl dělat problém a v příštím dílu nám Olga Kramperová z Windsors poradí, jak na kabáty.

0
Ondřej Josef Kubáček

Autor

Ondřej Josef Kubáček

Ondřej Josef Kubáček je na první pohled trochu upjatý snob. Pod povrchem je ale pravda trochu jiná. Ve skutečnosti se na svět dívá svobodomyslným pohledem, špatný vkus ovšem nepromíjí. Ideálně strávený čas je pro něj odpolední čaj a čerstvá várka drbů nebo novinek ze světa britské královské rodiny. Mezi jeho záliby patří také kultura a design. 

E-shop

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informacíSouhlasím