Sexuálně aktivní mládež stále méně používá kondomy. I v Česku to může z hlediska nákazy virem HIV znamenat velký problém
Ve zprávě WHO založené na studii provedené ve 42 zemích, která sledovala v letech 2014 až 2022 sexuální chování 242 tisíc dospívajících starších 15 let, se uvádí, že mezi těmito lety klesl podíl sexuálně aktivních chlapců, kteří při posledním styku použili kondom, ze 70 % na 61 %, a u dívek z 63 % na 57 %. Data, která zahrnovala evropské země, Střední Asii a Kanadu, rovněž ukázala, že tento pokles není rovnoměrný a v některých regionech je výraznější než v jiných. Bylo také zjištěno, že téměř třetina dospívajících (30 %) nepoužila při posledním styku ani kondom, ani antikoncepční pilulku.
WHO upozorňuje, že tato situace je důsledkem zanedbávání věkově přiměřené sexuální výchovy v mnoha zemích. Školy, kde je tato výchova dostupná, často čelí útokům na základě mylného přesvědčení, že to v dětech podporuje „sexuální chování“. Podle Dr. Hanse Klugeho, regionálního ředitele WHO pro Evropu, je klíčové, aby programy vzdělávání pokrývaly širokou škálu témat a poskytovaly prostor pro mladé lidi k diskusi o otázkách týkajících se intimních vztahů.
Vlády a zdravotnické autority by prý měly investovat do výuky klíčových životních dovedností, jako je otevřená a neodsuzující komunikace a umění rozhodování. Zároveň je důležité, aby takové programy byly pravidelně aktualizovány na základě nových vědeckých poznatků a reálných potřeb mladých lidí. Integrace informací o rovnosti pohlaví, respektu a prevenci násilí je zásadní pro vytvoření prostředí, kde jsou mladí lidé informováni a připraveni čelit výzvám spojeným se sexuálním a reprodukčním zdravím.
Situace v České republice
V České republice se problematika (ne)užívání kondomů stává také stále důležitější. Podle statistik totiž v ČR žije přibližně 620 lidí (údaj z roku 2023), kteří nevědí, že jsou nakaženi virem HIV. Z tohoto počtu je kolem 350 cizinců. Diagnózu se nakažení dozvídají v průměru až tři roky po nákaze, což představuje velké riziko pro další šíření viru. Současný plán má za cíl zvýšit povědomí o nákaze tak, aby bylo známo o 95 % nakažených, zatímco současný odhad činí 83 %.
Podle dat Národní referenční laboratoře (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo od roku 1985 do konce března minulého roku v Česku pozitivně testováno na HIV více než 4400 osob, z toho u 834 se nákaza rozvinula v onemocnění AIDS. Počty případů postupně rostly do roku 2016, kdy bylo nově diagnostikováno 251 případů. V dalších letech následoval pokles, zejména v důsledku pandemie covidu-19, která omezila možnost cestování a vedla k tomu, že více cizinců vyhledalo léčbu v Česku. V posledních letech tvoří cizinci s trvalým pobytem v ČR přes 40 % nových případů, přičemž většina byla nakažena v zemi původu.
NRL dále uvádí, že více než 90 % případů HIV v ČR je přenášeno sexuální cestou. Zatímco podíl nakažených mužů majících sex s muži klesá, roste podíl nakažených při heterosexuálním styku, což je častější zejména u cizinců. Ze zahraničních občanů žijících v ČR se téměř 41 % nakazilo heterosexuálním stykem. Tento trend naznačuje, že prevence by měla být zaměřena i na zahraniční komunity a na osoby, které nejsou dostatečně informovány o rizicích a prevenci.
Pokles používání kondomů mezi mladými lidmi, omezená dostupnost těchto ochranných prostředků a nedostatečná sexuální výchova spolu se složitou situací prevence HIV/AIDS v České republice naznačují, že je nutné zintenzivnit opatření na všech úrovních. Je třeba zlepšit vzdělávání, zajistit širší dostupnost kondomů a dalších preventivních prostředků a posílit zdravotnické služby, zejména pro rizikové skupiny. Podpora prevence by měla být cílená a efektivní, s důrazem na snadný přístup k informacím a prostředkům ochrany pro všechny občany.
