Žijí v polyamorním vztahu, aby se měl kdo starat o zvířata. Nový díl Výměny manželek je zajímavou sondou do života moderní mládeže

Klára žije v polyamorním vztahu spolu se Eve a Matym, kterým je shodně 20 let, už půl roku. Eve je přihlásila, aby Maty zjistil, jaké požadavky mají ostatní ženy, protože ona je prý náročná a někdy i nesnesitelná.Všichni si svůj zatím půlroční vztah chválí a všem ho doporučují. Později se však dozvíme, že dalším důvodem bylo i to, že Eve chtěla do domácnosti s miminkem, aby si vyzkoušela, jestli na to má. To by jí ale stejně nevyšlo, neboť do druhé domácnosti jela nakonec Klára. 

Adéla chce prostě jen vyzkoušet život v jiné domácnosti, aby si osahala jiné zvyky. 

Ještě než se Adéla dozví o netradičním vztahovém uspořádání, čeká ji překvapení v podobě uspořádání bytu samotného. Oproti jejímu modernímu vybavenému domu se tady ocitá ve studentském bytě, kde je všude cítit pes, v jedné místnosti dokonce objevuje klec s potkany, jejichž piliny taktéž  úplně vábně nevoní, na záchodě v umyvadle je chumáč vlasů, kuchyňská linka se skládá z mikrovlnky a dvouplotýnkového vařiče, což bezútěšně doplňují na mnoha místech promáčené, oprýskané a snad i lehce plesnivé zdi. Celkově byt nevypadá nijak vábně k životu, což je vzhledem k tomu, že jsou zde na úklid rovnou tři lidé, lehce znepokojující. A myslí si to zjevně i Adéla. „Kdo takhle může žít? Jenom prase,“ ptá se zoufale.

Na druhé straně si Klára pochvaluje útulný a čistý dům a má trochu obavy z toho, co řekne návštěva na jejich domov. Oprávněně. 

V manuálu se Adéla dočítá, že se zde žije v polygamním vztahu, na což reaguje poměrně pobaveně. „Mně je to úplně jedno, ať si žijí třeba v deseti lidech, nemám k tomu žádné předsudky. Ale hlavně ať žijí jako lidé.“ Zdá se tak, že hlavním problémem tady nebude podoba vztahu, ale spíše podoba domácnosti a její čistota. Moc nepomohlo ani první setkání, kdy na Adélu neudělali Eve a Maty moc dobrý první dojem. Ani Eve se Adéla moc nezdá, protože jí přišlo, že to tu odsoudila, čemuž se ale Maty vůbec nediví. Aspoň někdo tu má trochu sebekritický pohled. 

Že polyamorní vztah je Adéle úplně jedno je jasné hned v první společné debatě, kdy se ptá Eve a Matyho, jak jsou spolu dlouho. Řeč se totiž hned stočí na to, že problém není to, z kolika lidí se skládá domácnost, ale jaká ta domácnost vůbec je. Adéla si stěžuje na úklid a čistotu a odmítá zde spát byť jen jedinou noc. 

O moc lepší není situace ani druhý den, kdy jdou společně se psem na procházku. Adéla se dozvídá, že v bytě nefunguje pračka, takže prý jednou za týden se vezme prádlo a jede se hromadně kamsi vyprat. Tomu ale příliš nevěří. „Já jdu proti větru a bliju. Cítím moč pokaždé, co kolem mě projdou,“ říká s viditelným znechucením. 

Na druhé straně je zatím vše naprosto v pořádku, Klára by si dokonce přála, aby Maty pomáhal v domácnosti stejně tak, jako její náhradní manžel. Avšak je to spíše ona, kdo zde postupně utlumuje svoji pracovní činnost a dokonce se do chodu domácnosti zapojuje čím dál méně, což se týká hlavně úklidu. 

Další den je na Adéle vidět, že je to pro ni stále těžší. Tentokrát objevuje u psa nějaké zdravotní potíže, které nikdo moc neřeší, navíc jí vadí celková komunikace v domácnosti. Vyčítá pak Matymu, že se jeden o druhého vůbec nezajímají, hrají spolu deskové hry, ale to je asi tak všechno. „Nezajímám se, nestarám se, nevím. To řeší ten, to řeší ta... Totální mámvpi*ismus tohle. Já jim mám pomáat? Já nejsem ku*va žádná armáda spásy, ani Matka Tereza, ani detektiv. Já si líp pokecám i s klikou od hajzlu než s nima,“ shrnuje situaci. 

Na druhé straně však problém s komunikací není, takže se od Kláry aspoň dozvídáme, jak se dostala až do současného vztahu. „Moje dětství nebylo úplně dobré, protože máma mi umřela a můj nevlastní otec nebyl nic moc. Měla jsem teplé jídlo, kde spát, ale nebylo to ono. Byla tam spousta chyb. Zhruba od 12 jsem byla v děcáku, pak jsem měla problémy s psychikou, což se táhne doteď. Pak jsem odešla, potkala se s Eve a od té doby spolu jsme. Jednou jsme si v opilosti řekly své city. No a protože byl u toho vztahu i Maty, tak jsme mu řekly, jestli nechce zkusit žít ve třech. A protože on většinou nic nenamítá, tak souhlasil.“ 

Náhradní manžel Honza jejich vztah taktéž neodsuzuje, jen se svěřuje se svými pocity. „Mně by to bylo nepříjemné, nechtěl bych se s někým dělit o osobu, kterou miluju. Kdyby přišla Adéla třeba s Frantou a řekla, že s námi teď bude bydlet, tak bych se prostě sbalil a šel.“

V trojjediné domácnosti se objevuje další problém. Je to nejen plíseň v posteli, kde měla Adéla spát, a v Matyho batohu, ale taky informace, že Klářino pracovní nasazení je jakési zvláštní. Eve se svěřuje, že Klára jim lhala ohledně minulého zaměstnání ve zverimexu. Zdálo se jim prý, že je moc často doma, tak se tam šli zeptat a zjistili, že ji už dávno vyhodili. Nyní prý pracuje v obchodě za kasou, nicméně opět se děje to, že je Klára nějak moc často doma a na směnu jí prý Eve viděla odcházet asi tak třikrát. Jak se tedy na počátku zdálo vše ideální, je evidentní, že ani když jsou na to tři, nemusí to hned znamenat ideální vztah. V celém tom marastu se aspoň objevila zajímavá informace, že Eve má auto, které ale vůbec nepoužívá. Adéla se tedy rozhodla, že se prodá a za utržené peníze jim pomůže sehnat nové bydlení. Prodej se nakonec zdařil. Problémy ovšem pokračují. 

Na druhé straně se totiž Honza od Kláry dozvídá, že od mládí měla problémy se sebepoškozováním, což ji drží v podstatě dodnes. 

Další den se Adéla s Eve a Matym vydává do kavárny, aby si v klidu promluvili o tom, co bude dál. A při té příležitosti se ještě dozvídá celkem překvapivou informaci o tom, jak že to je ve skutečnosti v jejich polyamorním vztahu. „Klára zatím nedonesla domů žádné peníze, chápu to dobře?“ ptá se Adéla. „Teď nám tvrdí, že 25. donese první výplatu, tak jsem zvědavá, jak to dopadne. Upřímně si myslím, že ona ani pracovat nechce. Ale to, že je s námi, mi hrozně pomohlo v tom, že nemusím honem z noční pospíchat domů, nebo se dovolávat Matymu, aby se někdo postaral o zvířata. Můžu jít v klidu do školy, protože vím, že ona to udělá.“ „Kdybyste ty zvířata stíhali sami, byla by tam?“ ptá se na férovku Adéla. „Asi ne,“ přiznává Eve. „Pokud bychom se sami o ten byt dokázali postarat, tak by to bez ní asi bylo lepší,“ přiznává i Maty.

Eve se ještě svěřuje, že se potkaly před půl rokem v Bohnické léčebně, odkud je ale vyhodili, protože tam propašovaly alkohol a opily celé oddělení. Na dotaz Adély, zda by Eve dala za Kláru ruku do ohně, odpovídá Eve jasné ne. Adéla se následně rozpláče a díky všem zkušenostem a novým informacím výměnu z důvodu strachu o dítě ukončuje. 

Mezi 8 očima to nejvíce schytává Klára, které Honza vyčítá, že prakticky skoro nic neudělala a jediná její pomoc spočívala v tom, že večer ohřála mléko a kaši pro malého. Klára od Eve nakonec dostává i ultimátum, že pokud nezačne domů nosit peníze, bude zkrátka muset odejít. Od Adély a Honzy pak všichni tři dostávají kázání, že jsou jen nezodpovědné děti, které jsou dospělé jen proto, že mají občanky. 

Nejsmutnější na tom je pak úplný závěr toho všeho. Nejenže je Klára nakonec okradla o peníze, ale následně i zmizela. Podle Eve prý teď někde prodává drogy dětem. Co se týká Matyho, Eve s ním dál bydlí, už tedy v jiném bytě, ale rozešli se a kromě toho, že mu občas přinese do pokoje jídlo, se prý nijak nevídají.

Inu, co z toho vzít za ponaučení? Je úplně jedno, jestli jste v domácnosti dva, nebo žijete v deseti, pokud se totiž nebudete starat o sebe navzájem, a nebudete se starat ani o prostředí, ve kterém žijete, je váš vztah odsouzen k zániku. Polyamorie může být jistě skvělá věc, ale musí tam být zájem ze všech stran. A pokud jste s někým jen pro to, aby měl kdo vyvenčit vašeho psa, nebo proto, abyste měli s kým po večerech hrát karetní hry, měli byste se vážně zamyslet nad tím, co s takovým vztahem dál. A je úplně jedno, jestli jde o polyamorii nebo klasické partnerství.