„Vyčerpá mě mluvení i cesta na toaletu. Byl jsem akční chlap, teď potřebuju péči jako malé dítě,“ popisuje Jan. A doufá v zázrak
Rozhovor
Zdroj: AdobeStock
<Path>

„Vyčerpá mě mluvení i cesta na toaletu. Byl jsem akční chlap, teď potřebuju péči jako malé dítě,“ popisuje Jan. A doufá v zázrak

Jan byl společensky založený, rád se scházel s přáteli, se kterými podnikal různé akce, výlety, cestoval. Vše ale změnila na první pohled banální nákaza covidem. Průběh byl sice lehký, ale následky v podstatě fatální. Z aktivního mladého muže se Jan změnil v osobu závislou na péči ze strany druhých. A ačkoliv dnes již téma týkající se covidu většinu lidí vůbec nezajímá, pro Jana je alfou a omegou. Virus mu totiž obrátil život vzhůru nohama.
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
10. 7. 2024

Je to sice docela třaskavá otázka, Jane, přesto se hned v úvodu nabízí – nechal jste se proti covidu naočkovat?

Nechal. Myslím, že díky tomu byl průběh té nákazy, kterou jsem prodělal, docela mírný. V podstatě mi nic extra závažného nebylo. Ale jak se ukázalo, to vlastně nic moc neznamená.

Jak se tedy vaše situace zvrtla?

Já jsem se po neschopence vrátil do práce. Pracuju… teda spíš jsem pracoval… jako grafik. Takže jsem zamířil zpět do kanceláře k počítači. Jenže jsem se pořád nemohl dostat do běžného tempa. Cítil jsem, že jsem čím dál víc unavený, i když jsem spal klidně osm i deset hodin. Ztrácel jsem koncentraci, nedokázal jsem vlastně dělat vůbec nic. Jen jsem seděl, koukal do prázdna. I to mě hrozně vyčerpávalo. S kolegy jsem se dohodl, že zkusím pracovat z domova, ale to byl úplný začátek konce. Do kanceláře jsem se už nevrátil. A veškerá moje činnost doma se smrskla na pobyt na sedačce. Dívám se na televizi. Ale vlastně nevnímám obsah. Snažím se číst, ale moje mysl bloudí někde bůh ví kde. Každý pohyb je pro mě v rovině námahy srovnatelný s výstupem na Mt. Everest. Myslím, že kdo to nezažil, to nepochopí. Člověk rázem přijde o schopnost nejen pracovat, ale i myslet a nějak normálně se hýbat. Pro mě byl zpočátku problém i to, abych ráno vstal z postele a došel si na záchod. Abych se najedl, mluvil. Vyčerpal mě i úsměv!

Vaše problémy vám tedy kompletně narušily dosavadní způsob života – jak se vám dařilo (a daří) v takto omezeném režimu vůbec nějak fungovat?

Obrovskou oporou mi byl a pořád je partner. Já jsem se během pár týdnů změnil v naprosto bezradnou a zcela závislou bytost, která se není o sebe vůbec schopná postarat. V nejhorších dnech jsem bez pomoci nedokázal dojít ani na ten záchod. Všechno na sebe vzal můj přítel. Jako by najednou místo partnera měl doma malé dítě, moc si ho vážím za to, že to se mnou nevzdal. Především ta prvotní fáze totiž pro něj musela být naprostým peklem. Naše role se proměnily. Musel mě začít v podstatě živit a pečovat o mě.

Řešil jste své stavy s lékaři?

Jistě. Já jsem dospěl do fáze, kdy pro mě bylo neskutečně vyčerpávající byť jen zvednout ruku. Když už jsem skutečně nebyl schopen vůbec ničeho, partner mě odvezl do nemocnice. Udělali mi spoustu vyšetření, ale vlastně na nic nepřišli. Nejprve můj doktor mluvil o chronickém únavovém syndromu. Což by člověka normálně položilo, protože na něj taky není léčba. Jenže u mě byl nakonec závěrem long covid, v Česku se tomu říká taky postcovidový syndrom. Ať už je ale název jakýkoliv, je to diagnóza, pod kterou lze schovat vlastně všechno. Je neuchopitelná. A nikdo neví, jak mi pomoci. Já jsem se vlastně přistihl, že těm lidem v nemocnici závidím ty jejich choroby. Protože jsou to choroby, které známe, víme, co je způsobuje. Jde na ně napsat léky. Řešit je operací. A pro mě doktoři nemají vůbec nic. Jen krčení rameny.

<Path> Bolestivé vřídky na penisu mohou postihnout každého muže. Kdy (a jak) je léčit a kdy raději zamířit k lékaři?Zdroj: medicalnewstoday.com, tuasaude.com, insider.com, webmd.com, oatext.com, stdlabs.com

O postcovidovém syndromu se lze sem tam dočíst. Postihuje ale skutečně minimum lidí. I když léčba neexistuje, jsou alespoň nějaké způsoby, jak projevy nemoci zmírnit?

Různě ve světě jsou už kliniky, které se na tu problematiku zaměřují. I v Česku je už možné najít pracoviště, která se na postcovidový syndrom specializují.

Tipy redakce

Vy jste nějakou léčbu již vyzkoušel?

Samozřejmě, považoval jsem to za jedinou možnost, jak zkusit znovu fungovat – a ulehčit partnerovi život. Nechal jsem se hospitalizovat v rehabilitačním centru, tam je ten přístup opravdu komplexní. Jsou tam specialisté, kteří člověka učí, jak se znovu začít hýbat navzdory příšerné únavě, přítomni jsou fyzioterapeuti, ergoterapeuti, ale i psychologové. Po tomhle pobytu jsem pak absolvoval léčbu ještě ambulantně.

A co výsledky, dostavily se?

Naučil jsem se díky fyzioterapii zvyšovat míru své energie, dá-li se to tak říct. Rozhodně nepřekypuju energií, ale alespoň po bytě se dokážu pohybovat sám. Se schody mám ale pořád problém. Chápejte, je mi 34 let, ale žiju zavřený doma jako senior, sotva se dokážu přesunovat z postele na gauč a zase zpět. Je to skutečně noční můra pro mě i pro všechny mé blízké.

I když aktuální situace rozhodně není nijak uspokojivá, přece jen se váš stav trošku zlepšil. Máte nějaké pozitivnější vyhlídky do budoucna?

Když se mi náhodou podaří chvíli soustředit, snažím se věřit v to, že léčba časem bude, dalo by se říct, že čekám na zázrak. V podstatě na všechny nemoci ale nakonec léky vznikly. Pořád chodím rehabilitovat, tedy – partner mě do příslušného centra vozí, já bych se tam sám rozhodně nijak nedopravil. Sám sice výsledky nepozoruju, ale podle přítele jsem se za poslední půlrok určitě zlepšil. Tak se mu snažím taky věřit. Práce zatím schopný bohužel nejsem, ale moc bych si přál časem začít dělat alespoň malé zakázky z domova. Jestli se někdy zvládnu vrátit do běžného života, to netuším. Ale člověk by neměl ztrácet tu naději.

Zdroj: Redakce/Respondent

Populární
články

Ne každý podpatek musí úplně škodit
TĚLO & MYSL

Skutečně podpatky nohám i zádům jen škodí? Vědci nově doložili, že jeden typ podpatků zdraví prospívá. A nosit by je měli i muži

Autor: Mirka Dobešová
Plavání bez plavek je oblíbená kratochvíle, ovšem pobyt na sluníčku bez plavek není bez rizik
SUMMER VIBES

Chystáte se vyrazit opalovat „na ostro“? Nezapomeňte věnovat potřebnou péči vašemu nádobíčku, jedině tak se vyhnete velkému utrpení

Autor: Mirka Dobešová
Suvenýry si na dovolené raději kupte...
SUMMER VIBES

Bačkory, župan, fén či ručníky – co si lze při odjezdu z dovolené vzít z hotelového pokoje a co je už přes čáru?

Autor: Mirka Dobešová
Štěpán Ježek alias DJ Tokátko a Matyáš Sichrovský – duo, které se posledních několik měsíců snaží dát Radosti FX novou tvář
KULTURA

„Aby k nám lidi chodili jen proto, že jde o Radost, to je musíme zase naučit. Tentokrát chceme jít spíše komunitní cestou,“ shodují se majitel hudebního klubu Radost FX Matyáš Sichrovský a produkční Štěpán Ježek

Autor: Michal Černý
Letní měsíce údajně prospívají nejen celkovému vzhledu, ale i intimním partiím
TĚLO & MYSL

Teplé letní dny prý svědčí mužskému nádobíčku. Je „letní přirození“ jen toužebné přání, nebo realita?

Autor: Mirka Dobešová
Ikonické boty, které se pro mnohé staly životním stylem
STYL

Měsíc hrdosti je vždy bohatý na nové kolekce, ani výrobce ikonických tenisek letos nezahálel

Autor: Michal Černý
I lenoši mohou být výkonní, jen musí vědět, jak na to
TĚLO & MYSL

Pět snadných triků pro lenochy, jak zvýšit vlastní výkonnost. Odkládání úkolů „na potom“ už nebude mít šanci

Autor: Mirka Dobešová
„Pokud máte z něčeho strach, často je oprávněný, protože vás varuje intuice,“ myslí si pár
LIDÉ

Seznámení s partnerovým otcem nevyšlo. „Pokud máte z něčeho strach, často je oprávněný, protože vás varuje intuice,“ myslí si pár

Autor: Irena Piloušková
Příprava koktejlu Geranium
TRENDY

„Opičí bar“ v centru Prahy slibuje nejen skvělý gin, ale i koktejly, které osloví každého – včetně abstinentů a veganů

Autor: Mirka Dobešová
Průzkumy opakovaně potvrzují, že manželství je tím nejdůležitějším pro pocit štěstí
LIDÉ

Peníze štěstí nezaručí. Receptem na spokojený život je manželství, potvrzují výzkumy

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop