I gayové mají svou (mužskou) "Barbie". Průkopnický panák "Gay Bob" se již v 70. letech hlásil ke své orientaci a nápadně připomínal slavného herce
Dnešním výrobcům hraček sice nelze upírat snahu o originalitu a také sledování trendů, ovšem pomyslné „objevování Ameriky“ třeba s hračkami, které jsou genderově neutrální (a to včetně panenek), není skutečně namístě. Zejména když se hitem na americkém trhu (byť tedy jen na jeho části) již v roce 1977 stala gay „panenka“ (ano, žijeme ve velmi genderovaném světě, když pro panenky mužského rodu nemáme – kromě velmi podivně znějícího „panáka“ – žádný adekvátní výraz) jménem Bob. A Bob, to nebyl jen tak ledajaký „panák“!
Fešák gay Bob: Redford, Newman – případně kombinace obou
Pokud bychom uměli cestovat časem a přenesli se do 70. let minulého století, ocitli bychom se v době, kdy odlišná sexuální orientace ještě nebyla společensky zdaleka přijata. Epidemie HIV/AIDS sice byla za dveřmi, ale až do roku 1981 o tomto onemocnění, které následně stálo život nespočet gayů, nikdo neslyšel. A lesby a gayové si o jakýchkoliv formálně uznaných právech mohli nechat leda tak zdát (a to nejen v USA). Právě v této době pak Barbie s Kenem „žili“ své plastové životy s ideálními těly evokujícími ranou sexuální zralost…
… a do tohoto světa najednou vtrhnul Bob, gay Bob. Hračka, která jasně evokovala dospělého muže, asi čtyřicátníka, s vyrýsovanými prsními svaly, který už „má něco za sebou“. A co bylo na Bobovi nejlepší? Ve srovnání s naprosto pohlavně neutrálním Kenem (prohlídka nahé Barbie a Kena rozhodně z anatomického hlediska stojí za pozornost…) byl Bob prostě chlap. Ano, měl správně znázorněné genitálie. Byl relativně velký (přes 30 cm), kolem krku měl zlatý řetízek, na sobě koketně částečně rozepnutou flanelovou košili, džíny, kovbojské boty a také koženou brašnu. Fešák. Navíc se velmi nápadně podobal Robertu Redfordovi či Paulu Newmanovi (dle některých byl vlastně gay Bob kombinací obou)… a k tomu všemu byl otevřený gay. Ačkoliv gay Bob byl v dané době artiklem, jenž se obchodoval v sex shopech a zásilkových obchodech, takže z hlediska tržního dosahu se nedal čekat extra potenciál, z hračky se záhy stal hit.
Buď autentický!
Když už byla řeč o hračkách s edukativním potenciálem, právě Bob byl nepochybně jednou z nich. Na trhu se totiž „objevil“ proto, aby začal učit lidi žít autenticky, poukazoval na význam coming outu a majoritu informoval o tom, co to znamená „být vyoutovaný“. Docela nálož, na plastového panáka. A Bob byl navíc „panák s poselstvím“! „Ahoj, holky, kluci i dospěláci, já jsem gay Bob, první gay panenka na světě. Vsadím se, že se divíte, proč jsem přišel zabalený ve skříni. Vyjít ze skříně (jedná se o slovní hříčku, kdy v angličtině spojení „be in the closet“ – tj. „být ve skříni“ odkazuje k nevyoutovaným osobám, zatímco coming out je popisován jako „coming out of the closet“, tedy doslovně „vyjít ze skříně“ pozn. red.) je výraz, který znamená, že o sobě řekněte pravdu a už se nestydíte za to, kdo jste. Mnozí heterosexuálové by měli taky vyjít ze svých rovných skříní („straight“ je v angličtině termínem jak pro „rovnost“ tak i heterosexualitu) a zkusit být upřímní o tom, kým jsou. Lidé, kteří se nestydí za to, jací jsou, jsou milejší, laskavější a chápavější. Proto by ze skříně měl vyjít každý, aby svět byl láskyplnějším, chápavějším a naplňujícím místem k životu. Gayové se od heterosexuálů nijak neliší. A kdyby ze svých skříní vyšli úplně všichni, nebylo by na světě tolik rozhněvaných, frustrovaných a vyděšených lidí. Není snadné být upřímný o tom, kdo jste. Ve skutečnosti to chce velkou dávku odvahy. Ale pamatujte, pokud má odvahu ´vyjít ze skříně´ gay Bob, můžete to udělat i vy,“ stálo na krabici, která byla stylizována skutečně jako skříň, Bobovo prohlášení (mimochodem, Bob taky část z něj uměl sám říct). Na sedmdesátá léta poměrně odvážné.
Jak gay Bob přišel na svět?
Celkem překvapivý (a odvážný) je i příběh Bobova „zrodu“. Panák byl totiž duchovním dítětem šéfa marketingové agentury Harveyho Rosenberga. Toho prý velmi zasáhly aktivity hnutí za práva žen, občanská a LGBT práva, a jak tedy následně v rozhovorech uváděl, „gay Boba“ vymyslel především proto, aby pomohl osvobodit všechny muže od tradičních genderových očekávání (sám měl za sebou několik těžkých ran, mj. jej opustila žena, tak není divu…). Že byl ale Rosenberg rozhodně progresivní, naznačuje i jeho další prohlášení. Ač sám se jako gay neidentifikoval, uvedl totiž, že „všichni by se od hnutí gayů, stejně jako od hnutí bojujících za občanská práva černochů a žen, měli něco naučit – a to vstát a říct: mám právo být tím, kým jsem.“
Přesvědčen o tom, že jeho nápad musí být realizován, se tedy Rosenberg rozhodl, že sám výrobu gay Boba zaplatí. V první fázi jej výroba 2 tisíc „gay Bobů“ stála 10 tisíc dolarů – jenže Bob šel na dračku (za dva měsíce se první „várka“ kompletně vyprodala), a tak i když od Rosenberga kvůli kontroverznosti celého projektu dali někteří jeho obchodní partneři ruce pryč, rozhodl se zadat výrobu dalších 10 tisíc kusů. Tehdy už Bob zamířil i do inzerce v časopisech a reklama hlásala: „Přichází oblečený v kostkované košili mucho macho, v modrých džínách, které se rozepínají chytrým cvaknutím a odhalují jeho intimní partie, v kovbojkách a samozřejmě s náušnicí v uchu. Barbie a Kene, sbohem, gay Bob je tu!“
Ačkoliv řada uvědomělých občanů a organizací proti gay Bobovi samozřejmě vystoupila, vzhledem k tomu, že tahle hračka necílila zrovna na děti, nikomu se do otevřeného sporu nechtělo. Nakonec již v roce 1978 Bob získal cenu magazínu Esquire „Dubious Achievement Award“… a po čase mu přibyli i další plastoví přátelé – macho Marty, hetero Steve a mnozí další. Přesto právě gay Bob po mnoho dalších let zůstal jedinou otevřenou gay „panenkou“.
Až teprve v roce 1997 byla na trh společností Totem International uvedena panenka Billy, která o sobě tvrdila, že je první „out and proud doll“ (vyoutovaná a hrdá). Ačkoliv výtěžek z jejího prodeje putoval na charitu, konkrétně organizaci na pomoc lidem s HIV/AIDS, pravdou je, že prvenství mezi gay panenkami prostě patří Bobovi. Gay Bobovi.
