Svou rodinu si vybrat můžeme – ukazují LGBT lidé. Co je „vybraná rodina“ a v čem by se z ní většinová společnost měla poučit?
Nalezení vybrané (či zvolené) rodiny je napříč LGBT lidmi poměrně běžnou praxí. Podle sociálního pracovníka, který s řadou příslušníků těchto rodin pracoval, se jedná o „nebiologické příbuzenské svazky, které si mnoho lidí vybere, protože potřebují vzájemnou podporu a lásku. Mnohokrát se lidé k těmto vybraným rodinám uchýlí, protože zažili odmítnutí od svých vlastních rodin a rodiny vybrané jim poskytnou to, co potřebují a po čem touží.“ I když „vybraná rodina“ nezní tak hezky a poeticky jako třeba „duhová rodina“, faktem je, že právě pro LGBT lidi hraje nezastupitelnou úlohu vlastně již od nepaměti. Ačkoliv se jí tak třeba neříkalo, již v polovině 19. století byla v zahraničí běžná tajná setkání Harlem Drag Balls, kde se v bezpečném prostředí scházeli queer a trans lidé jiné barvy pleti. A aby se vyhnuli policejním kontrolám, sami utvářeli určité rodinné skupiny, které navenek vypadaly jako běžná funkční rodina.
To, že je rodina „vybraná“ pak také předznamenává, v čem spočívá její již naznačená podstata. Lidé si jednoduše vyberou ty, s nimiž chtějí trávit čas, žít a prožívat vše, co život přináší. Ne, v této rodině není genetická spřízněnost nijak důležitá, výběr jejích členů probíhá doslova srdcem – a díky tomu v důsledku nabízí každému podporu a lásku, jíž se mu nedostává od jeho vlastních příbuzných.
Vybraná rodina jako mechanismus přežití
„Trvalo mi roky, než jsem po coming outu zase zčásti našel se svou biologickou rodinou společnou řeč. Během té doby, kdy jsme nebyli v kontaktu, jsem potkal někoho, kdo se stal mou vybranou rodinou. Přišla během mého hlubokého smutku a skutečně mě zachránila. Stali jsme se bratrem a sestrou. Ona je lesba a mluvili jsme spolu i o tom, že spolu budeme mít časem děti. Je to jediná opravdová přítelkyně, jakou jsem kdy měl, a je pro mě mnohem více rodinou než moje pravá vlastní rodina,“ shrnuje tak jeden z řady gayů, v čem podstata a důležitost vybrané rodiny vůbec tkví. Ovšem kromě toho lze na vybrané rodiny (které nezřídka tvoří mnohem více členů než jen dva) pohlížet ještě v dalších perspektivách.
Jak již naznačily některé výzkumy, „rodiny“ LGBT lidí lze v podstatě považovat za jeden z možných „mechanismů přežití“. Tedy, přežití v jinak homonegativním prostředí, které se pro řadu LGBT osob stává také zdrojem diskriminace, nenávisti, či dokonce násilí. Ve vybrané rodině ale může být každý/á sám/a sebou, bez ohledu na orientaci či identitu.
Kromě toho lze některé vybrané rodiny prý považovat i za určitý politický akt, tedy vyjádření „odporu“ k tomu, jak je ve 21. století chápána rodina (a potažmo tak jde o snahu o její redefinici). Je totiž pravdou, že LGBT lidé, kteří v těchto vybraných rodinách žijí, jsou zároveň tím nejlepším důkazem, že na biologických vazbách skutečně podstata rodiny nestojí. Model vybrané rodiny je tak možné chápat i jako určitou výzvu pro heteronormativní kulturní normy.
Vybraná rodina pro každého!
Ovšem aby si člověk mohl dopřát svou „vybranou rodinu“, samozřejmě nemusí být vlastní rodinou zavržen. Celá řada LGBT lidí, kteří se svými příbuznými jsou v kontaktu, zároveň žije ve společenství dalších blízkých LGBT osob a jednoduše je s nimi pojí pouto sdílení stejných zkušeností, přání, očekávání ad. To, jak tak která vybraná rodina vypadá, se obvykle odvíjí od toho, jak velké míře nepřijetí byli její členové/ky vystaveni/y. Někteří LGBT lidé tedy „vymění“ své vlastní rodiny za ty vybrané naprosto kompletně, jiní do rodinných sítí začlení své LGBT přátele, další žijí v obou těchto rodinách paralelně, ale tyto dva světy od sebe oddělují.
I když by se mohlo zdát, že s tím, jak LGBT lidé postupně dosahují rovnoprávnosti, existence vybraných rodin již nebude potřebná, opak je pravdou. Ve skutečnosti totiž různých vybraných rodin existuje nespočet a nejsou jen konceptem, jenž si osvojili příslušníci sexuálních minorit, ale jsou vlastní i etnickým menšinám, uprchlickým komunitám, a dokonce i heterosexuálům. Také oni – když o vlastní příbuzné z jakýchkoliv důvodů přijdou – inklinují k utvoření rodiny vybrané.
V podstatě tak platí, že intimní přátelské sociální sítě zajišťují lidem rovnováhu v případě, že jim schází podpora, jež by měla standardně přicházet z vlastních příbuzenských řad. I když „vybrané rodiny“ LGBT lidí jsou z povahy věci zcela jedinečné (jelikož jejich členové/ky jsou spojeni především odmítnutím nebo nedostatkem podpory ze strany rodinných příslušníků z důvodu odlišné sexuální orientace/identity), vybrat si svou rodinu můžeme skutečně všichni. A to navzdory kdysi populárnímu reklamnímu sloganu, který tvrdil naprostý opak. Ale tu žvýkačku, tu si klidně vybrat můžeme taky.
