Musí lékař vědět, že jste HIV+? V řadě zemí nařízení zrušili, v Česku na něm trváme. Léčení HIV+ lidé přitom nejsou rizikem, čelí ale stigmatu
LGBT+
Zdroj: AdobeStock

Musí lékař vědět, že jste HIV+? V řadě zemí nařízení zrušili, v Česku na něm trváme. Léčení HIV+ lidé přitom nejsou rizikem, čelí ale stigmatu

Když jde o lidské zdraví, cesty osudu mohou být nevyzpytatelné. Různých zdravotních potíží a diagnóz existuje nespočet, ale nejsou si všechny – pomyslně – rovny. I dnes, ve 21. století, jsou tedy takové, které se mohou stát pro člověka zdrojem stigmatu a diskriminace. Jeden příklad za všechny: deprese a psychické problémy. Ovšem nejen lidé s psychiatrickými diagnózami se kvůli nim nezřídka potýkají s problémy a stigmatizací např. na trhu práce. Tytéž problémy, byť ještě v širším měřítku, se pak týkají např. i těch, kteří jsou HIV pozitivní. Logicky tak do popředí vystupuje zásadní otázka: komu informace o svém zdravotním stavu sdělovat? A v případě HIV pozitivity kdo (a zda vůbec) by měl s touto skutečností být obeznámen?
Mirka Dobešová Mirka Dobešová Autor
14. 12. 2023

Etika s nejasnými hranicemi

Vztahy mezi lékaři a pacienty mohou být samozřejmě různé, ostatně, „lidský faktor“ je zrovna v tomto případě tím, co kvalitu poskytované péče neodmyslitelně ovlivňuje. Ovšem z formálního hlediska je jedním ze základních pilířů těchto vztahů lékařská povinnost mlčenlivosti. O ní bývá často pojednáváno také jako o tzv. lékařském tajemství, což znamená, že lékař (ale také další zdravotničtí pracovníci) je povinen o údajích pacienta, jeho diagnózách a způsobech léčby zachovat mlčenlivost. I když se jedná o klíčovou zásadu lékařské etiky, o tom, jak se sám lékař následně na základě učiněných zjištění k pacientovi bude chovat, již související definice týkající se povinnosti mlčenlivosti, potažmo lékařského tajemství, nic neříká.

Jaký přístup tedy lékař k pacientovi, který je HIV pozitivní, zvolí, může být do jisté míry odvislé také od jeho osobních přesvědčení – byť z hlediska etických principů vymezených i Českou lékařskou komorou by se měl chovat vždy korektně, s respektem a bez ohledu na aspekty týkající se rasy, barvy pleti, sexuální orientace apod. Od „ideálu“ má však žitá praxe často docela daleko. Nemluvě o tom, že existují situace, kdy lékaři, např. z důvodu vlastního svědomí, ale i odborných důvodů (což obojí poskytuje poměrně široký prostor k interpretaci), mohou péči o pacienta odmítnout. A to není jen teoretická možnost. To, že lékaři odmítají do péče přijmout pacienty, kteří jim oznámí, že jsou HIV pozitivní, se běžně děje. Ostatně, v 19 zemích, kde bylo možné shromáždit příslušná data, se každý čtvrtý HIV pozitivní v rámci zdravotnického systému setkal s diskriminací. Ne náhodou tedy v řadě zemí po celém světě již upustili od toho, stanovovat lidem zákonnou povinnost oznamovat lékařům svůj HIV status. V Česku však stále platí…

Ve kterém roce uvízla Česká lékařská komora?

Ačkoliv lékařské tajemství je jistě hezký teoretický koncept, v Česku jsou také jasně vymezeny situace, kdy je možné jej prolomit a zdravotníka této povinnosti mlčenlivosti zbavit. A pak jsou tu také zákonem stanovené případy, kdy sami pacienti musejí o určitých skutečnostech lékaře a zdravotníky informovat. Konkrétně jsou tedy v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví povinni sdělit lékaři před vyšetřením či léčebným výkonem informaci týkající se HIV statusu (a také dalších infekčních chorob).

Tipy redakce

Takové ustanovení nepochybně mělo svůj význam. V minulosti. Tedy v době, kdy antiretrovirová léčba HIV nebyla tak efektivní a nedokázala virovou nálož snížit v podstatě na nulu. Tehdy jsou totiž pacienti zcela neinfekční a k tomu, aby o jejich HIV pozitivitě kdokoliv věděl, natož někdo zcela cizí, v podstatě neexistuje rozumný důvod. V zahraničí to vědí. Povinnost HIV pozitivních o této skutečnosti informovat lékaře dávno zrušili. Ostatně, jedinými skutečně „rizikovými“ pacienty s HIV jsou ti, kteří o své diagnóze nevědí. A ti o ní logicky stejně nikoho informovat nemohou...

Česká lékařská komora přesto stále trvá na tom, že informování lékařů o HIV pozitivitě je nezbytné. ČLK považuje za vyloučené, aby lékař nebyl oprávněn být informován o tom, že pacient trpí závažnou přenosnou chorobou, zejména že je HIV pozitivní. Komora trvá na zachování velmi skromných práv zdravotníků stanovených v § 50 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, tedy i na právu zdravotníka být informován o tom, že pacient trpí přenosnou chorobou,“ shrnuli členové ČLK ve svém usnesení z loňska. Nabízí se tedy otázka, zda členům ČLK neunikl vývoj moderní medicíny, díky níž léčení HIV pozitivní nejsou rizikem ani pro své okolí a ani pro lékaře. A zda jim nedochází, že opatření, které tolik hájí, v podstatě není odůvodněné a vede k jedinému: stigmatizaci a diskriminaci HIV pozitivních.

Čeští odborníci sdružení v ČLK tak nejenže odmítají vyslyšet apely jiných svých kolegů sdružených ve Společnosti infekčního lékařství (a tedy de facto odborníků nejpovolanějších), ale především ignorují také doporučení nadnárodních organizací, a to včetně OSN. Program Organizace spojených národů UNAIDS přitom odstranění zákonů týkajících se neprozrazení HIV statusu doporučuje stejně jako další z evropských organizací, AIDS Action Europe.

<Path> AKTUALIZOVÁNO: Berlín investuje do nočních klubů, prý se musí víc pařitZdroj:

Co ukazuje praxe?

Povinnost informovat lékaře o svém HIV statusu tak nemají lidé např. ve Francii, Německu, Velké Británii, v Rakousku, Finsku, Řecku, ve všech státech USA (s výjimkou zubařského ošetření v Arkansasu), v Austrálii, Kanadě, ale např. ani v Rumunsku, Gruzii či Kyrgyzstánu. A mimochodem: nikde nevzrostl počet lékařů či zdravotníků, kteří by se HIV nakazili… Konkrétně v Británii se žádný případ profesního přenosu infekce HIV nevyskytl od roku 1999!

Mohlo by být s podivem, že Česko opět přehlíží, že svět, věda a moderní medicína jdou kupředu. Na druhou stranu, co se týká manželství pro všechny, jsme na tom podobně. Dárcovství krve gayi, které také česká legislativa de facto zapovídá, byť dárců krve stále ubývá, to snad ani nemá smysl zmiňovat. Jako by se naším národním sportem stávalo lpění na pořádcích z dávné minulosti a víra v to, že když budeme vývoj ostentativně ignorovat, jako by nebyl. Jen to probuzení do „nového světa“, které stejně dříve či později přijde, bude o to bolestnější…

Zdroj: mylaw.cz, lkcr.cz, unaids.org, florence.cz, otevrenezdravotnictvi.cz, cdc.gov, tribune.cz, unaids.org, aidsactioneurope.org, shbn.org.uk

Populární
články

Součástí vzrušení může být i dominantní postavení muže, kderý kompliment „uděluje“
HOT!

„Miliony žen“ mají v posteli úchylku, o které většina mužů ani netuší. Provazy ani důtky k tomu přitom nejsou potřeba

Autor: Martin Lyko
Semeno sice jako mlíčko trochu vypadá, konzumace mléka se na jeho chuti ovšem podepisuje negativně
HOT!

Slané, hořké, nasládlé: Na chuť semene má vliv strava, ale taky nemoci. Experimenty zkušených dokazují, co se na šmaku podepisuje nejvíc

Autor: Martin Lyko
Elektro-sex? Co dříve patřilo drsnějším povahám, je dnes už rozšířenou praktikou, která navzdory mýtům může být i velmi romantická
HOT!

Elektrosex? Co dříve patřilo drsnějším povahám, je dnes už rozšířenou praktikou, která navzdory mýtům může být i velmi romantická

Autor: Irena Piloušková
Věk by neměl být člověku překážkou vůbec v ničem
CESTOVÁNÍ

Na cestování není nikdy pozdě. 94letá seniorka boří svými dobrodružstvími z cest Instagram a zvládá to, o čem my ostatní jen sníme

Autor: Mirka Dobešová
Dlouhodobý pocit osamělosti se řadí ke stejným nebezpečím jako je kouření. Přesto je ještě velmi málo prozkoumaným jevem
TĚLO & MYSL

Cítíte osamělost? Nepropadejte depresi a raději začněte lovit bobříky, nebo se zavřete do tmy

Autor: Michal Černý
Eutanázie – měl by mít člověk absolutní právo ukončit svůj život s asistencí lékařů? Otázka, kterou budeme řešit ještě hodně dlouho
LIDÉ

Je dobrovolná eutanázie řešením problémů, anebo neexistuje hranice, kdy by se měl člověk vzdát?

Autor: Michal Černý
Jak dlouho by měl trvat sex?
HOT!

„A není to málo?“ Víme, jak dlouho by měl trvat „průměrný sex“ a kolikrát jej „průměrně“ mít

Autor: Mirka Dobešová
Misionářská poloha není jen pro heteráky
HOT!

Jak mají gayové sex? Povědomí, které mají heteráci, je přinejlepším zkreslené. Kdo si dovádění mezi muži vyzkoušel, zná rozdíl

Autor: Martin Lyko
Anální sex je často obávanou praktikou, ale při správném přístupu je to příjemné zpestření života
LIDÉ

Bojíte se análního sexu, anebo ho chcete naopak ozvláštnit? Přinášíme pár tipů pro bezpečný a příjemný zážitek

Autor: Michal Černý
I drag queens již dostaly prostor ve filmu i divadle
KULTURA

Muži se pro pobavení druhých převlékají za ženy od nepaměti. Ženskou roli si „střihli“ mnozí hollywoodští šviháci a třeba i Vlasta Burian

Autor: Mirka Dobešová

E-Shop