Japonský „les sebevrahů“: Jedno z nejděsivějších míst světa, kde vládne absolutní ticho a navigace i kompasy selhávají
Straight friendly
Zdroj: Adobe Stock

Japonský „les sebevrahů“: Jedno z nejděsivějších míst světa, kde vládne absolutní ticho a navigace i kompasy selhávají

Na úpatí majestátní hory Fudži v Japonsku se rozkládá hustý les, který na první pohled vypadá jako obyčejný kus přírody. Jakmile ale vstoupíte dovnitř, pocítíte všeobjímající mrazivou a temnou atmosféru. Aokigahara, známý také jako „Les sebevrahů“, si za několik posledních desetiletí získal pověst jednoho z nejzlověstnějších míst na světě. Jak tento les získal své hrozivé přízvisko? A stojí za ním skutečně démonické síly, jak věří místní obyvatelé?
Michal Černý Autor
3. 10. 2024

Historie Aokigahary a jeho spojení se smrtí

Les Aokigahara byl už v dávných dobách opředen mýty a pověstmi o démonických bytostech hojně se vyskytujících v japonském folklóru. Místní obyvatelé věřili, že les obývají duchové, známí jako „yurei“, kteří představují duše zemřelých, neschopné nalézt klid. Aokigahara byl rovněž spojován s „ubasute“ – středověkou praxí, při níž byli nemocní a staří lidé zanecháni v lese, aby tam zemřeli.

Navzdory této temné historii nebyl Aokigahara vždy místem sebevražd. Ke spojení lesa s tímto smutným fenoménem začalo docházet až ve 20. století. Úplně poprvé to bylo v roce 1960, kdy se objevil v japonské literatuře, a to jako klíčové místo novely Nami no Tō (Věž vln) od Seichō Matsumota, který popsal dvojici milenců, jež si zde vzala život. Tento román, společně s dalšími kulturními vlivy, tak přispěl k vytvoření asociace Aokigahary s tímto tragickým osudem. 

Sebevraždy v Aokigahaře – fenomén, který překročil hranice Japonska

Sebevražda má v Japonsku dlouhou tradici, zejména mezi samuraji, jimiž byla smrt v boji nebo rituální sebevražda harakiri (seppuku) vnímána jako čestný a důstojný způsob, jak se vyrovnat s porážkou či selháním. Tento postoj ke smrti se stal součástí japonské kultury a ovlivnil její vnímání i v moderní době. Přestože harakiri již dávno není běžnou praxí, důraz na čest a odpovědnost zůstává hluboko zakořeněn.

<Path> Ojmjakon: Vesnice, kde kvůli extrémním mrazům nefungují mobilní telefony. Zkušenost s ní mají i ČešiZdroj: 56thparallel.com, idnes.cz timesofindia.indiatimes.com, russiadiscovery.com, visityakutsk.weebly.com, themoscowtimes.com

V průběhu 20. století však počet sebevražd v Japonsku narůstal z jiných důvodů. Ekonomické krize, společenský tlak a vysoká očekávání, která jsou na jednotlivce kladena, vedla mnoho lidí k tomu, aby hledali únik z bezvýchodné situace právě prostřednictvím dobrovolného odchodu ze života. Les Aokigahara se tak kvůli své pověsti a opuštěnosti stal pro některé zoufalé jedince místem, kam přicházeli ukončit svůj život. 

Tipy redakce

Zlověstné příběhy Aokigahary

Jedním z nejznámějších příběhů spojených s Aokigaharou je svědectví bývalého policisty jménem Taro, který zde dobrovolně pomáhal při pátrání po pohřešovaných lidech. Během jedné z misí narazil na opuštěný tábor, kde našel stan, osobní věci a deník, který patřil mladíkovi, jenž se zde rozhodl strávit své poslední dny. V deníku mladík podrobně popisoval své myšlenky, strachy a vnitřní boje, které ho do lesa přivedly. Cítil se ztracený a opuštěný a les pro něj byl místem, kde v tichu a ústraní mohl ukončit svůj život. Tento nález na Tarovi zanechal hlubokou stopu a chlapcův příběh se stal symbolem lidského zoufalství, které les přitahuje.

Aokigahara je jedním z mála lesů na světě, kde i obyčejné dřevěné lavičky vypadají naprosto depresivně
Foto: Adobe Stock

Další příběh, který fascinuje nejen dobrodruhy, ale i ty, kteří věří v nadpřirozené jevy, je legenda o „bílé ženě“. Mnozí tvrdí, že v lese zahlédli postavu ženy v bílém rouchu, která bloudí mezi stromy. Prý se objevuje hlavně v odlehlejších částech lesa, kde se člověk snadno ztratí a atmosféra je ještě tíživější. „Bílá žena“ je nejvíce spojována s duchy yurei, o kterých je řeč na začátku. Někteří svědci zase uvádějí, že na některých místech pocítili náhlý chlad nebo zvláštní neklid. Podle legendy je tato žena duch, který nenašel klid, a její zjevení má varovat před nebezpečím, které les představuje. Bloudí prý tam, kde se staly tragické události, a její přítomnost má přimět lidi přehodnotit jejich rozhodnutí ukončit život.

To ale není vše. Někteří návštěvníci tvrdí, že v lese ztrácejí orientaci, i když mají GPS navigaci. Les má údajně schopnost člověka zmást, a pokud se odchýlí od turistických cest, mohou zůstat uvězněni v jeho spletitých stezkách. Tento fenomén si vysvětlují jak nadpřirozenými silami, tak i hustou vegetací a magnetickou anomálií, kterou způsobuje podloží tvořené vulkanickou horninou. Obyčejné kompasy prý v tomto lese často selhávají, což ještě více podtrhuje jeho tajemnou atmosféru.

Vědecký pohled 

Nejen běžní občané, ale i vědci se snaží pochopit, proč právě toto místo láká lidi, kteří se ocitli v životní krizi. Výzkumy doktora Wataru Tairy z Tokijské univerzity ukazují, že většina těch, kteří do lesa přicházejí s úmyslem ukončit svůj život, trpí těžkými depresemi nebo úzkostmi. Tito lidé často cítí silný tlak společnosti, pocit odcizení a nemožnost splnit očekávání, která na ně klade jejich okolí. Aokigahara v jejich myslích prý představuje místo, kde mohou být sami se svými myšlenkami, daleko od světa, který jim nerozumí. Les se pro ně stává symbolem klidu a ticha, v němž mohou své utrpení uzavřít.

Jedním z klíčových aspektů je pak údajně samotná atmosféra lesa. Výzkumy naznačují, že prostředí Aokigahary může mít silný vliv na psychiku. Ticho, které zde vládne, je téměř absolutní – zvuky jsou pohlcovány hustou vegetací, což vytváří dojem naprosté izolace. Někteří lidé mohou v tomto prostředí pociťovat narůstající beznaděj, což může umocnit jejich rozhodnutí k činu, který si již dříve plánovali. Nicméně atmosféra místa může narušit i psychiku těch, kteří podobné úmysly neměli a šli sem původně jen na obyčejný průzkum. 

V reakci na tento tragický fenomén byly po lese rozmístěny varovné cedule, které vyzývají k přehodnocení rozhodnutí a vyhledání pomoci. Pravidelné hlídky dobrovolníků a policistů také mají za cíl zasáhnout včas a poskytnout záchranu těm, kteří jsou v nouzi. Tyto snahy mají nejen snížit počet tragédií, ale také změnit samotné negativní vnímání lesa. 

O změnu pověsti Aokigahary se snaží i místní úřady. Turistům je doporučováno zaměřit se spíše na přírodní krásy lesa než na jeho tragickou minulost. Přesto se Aokigahara nemůže úplně zbavit svého temného stínu. Internetové diskuse a filmy, jako například „The Forest“ z roku 2016, jen zpečetily obraz lesa jako místa zoufalství a tajemna. A toho se jen velmi těžko zbavuje. 

Zdroj: thisishorror.co.uk, agencevu.com, ncbi.nlm.nih.gov, nextshark.com, japanpowered.com, medium.com, scientificinquirer.com, researchgate.net, YT Arch Nation/Se svolením

Populární
články

Jsem to já?
TĚLO & MYSL

„Takhle (hrozně) přece nevypadám!“ Proč se na fotkách sami sobě nelíbíme, má svůj důvod. Je jím „expoziční efekt“

Autor: Mirka Dobešová
Virální trendy se v posledních měsících točí kolem Římského impéria – v (homoerotických) kontextech, jaké byste nečekali
AKTUALITY

Jak se naučit být mužem? Pánové mají jasno – k získání chlapáctví pomůže římská praxe „ručníkových chlapců“

Autor: Veronika Košťálková
„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává
LIDÉ

„Nikdy rodičům neodpustím, že mě nutili studovat ‚smysluplný‘ obor,“ říká muž, který zápasí s každodenností. „Češi ničí dětem sny,“ dodává

Autor: Irena Piloušková
Nová studie popisuje, jak klíčovou roli hrají ženy v udržování sociálních vazeb mužů. Obráceně to však už neplatí
LIDÉ

Muže trápí epidemie samoty. Bez ženské asistence se často „nevyvenčí“, tvrdí nová studie. Na vině je i mužský strach z nálepky gaye

Autor: Veronika Košťálková
Takzvaní „cleanfluenceři“ mohou být zdrojem inspirace i motivace, ale také velmi nerealistických představ o tom, jak má vypadat „správný“ úklid
TRENDY

Perfektní domácnost? Miliony lidí propadají vášni zvané CleanTok. Úklidové „pohádky“ ale mohou škodit zdraví

Autor: Veronika Košťálková
Jak se naše chování a myšlení změní, až budeme mít v 60 letech ještě půlku života před sebou? Podle expertů se dají očekávat dopady společenské, ekonomické i globální
TĚLO & MYSL

Jaké chování bude „přiměřené“ věku 70 let, až se všichni dožijeme 120? „Éra dlouhověkosti může přijít už v roce 2034,“ tvrdí expert

Autor: Veronika Košťálková
Robert Čapek je přesvědčený, že naše děti nečeká ve škole nic dobrého. Proto se již mnoho let snaží o zásadní změny celého systému, školením učitelů počínaje
LIDÉ

„I když bude výuka o LGBTQ+ tématech ve školách povinná, většina učitelů to bude stejně ignorovat,“ říká „Líný učitel“ Robert Čapek

Autor: Michal Černý
Viliam Poltikovič – český dokumentarista, režisér, cestovatel, fotograf a spisovatel, který přes 30 let „nutí“ naši společnost zamýšlet se nad otázkami života a smrti
LIDÉ

„Smrt je zásadní téma, které v naší společnosti velmi chybí. Vyprchala z nás přirozená spiritualita,“ říká režisér Viliam Poltikovič

Autor: Michal Černý
Jihokorejské feministické hnutí 4B získává v posledních dnech na popularitě i v USA
LIDÉ

„Američanky, je čas se poučit od Korejců a přijmout hnutí 4B“: Trumpovo vítězství vzedmulo novou vlnu odporu k nadvládě mužů

Autor: Michal Černý
Festival Queer Eye i letos přiveze zajímavé ženské hlasy: třeba berlínskou zpěvačku MADANII.
KULTURA

Blíží se Queer Eye. Pestrý festival, kde můžete tančit, besedovat, skládat hudbu, trénovat sebeobranu… Nebo klidně jen ležet!

Autor: Veronika Košťálková

E-Shop