„K józe mě před dvaadvaceti lety přivedl můj přítel,“ vzpomíná lektor Václav Krejčík. Dnes učí i profesionály a vydal řadu knih

O čem je jóga? Je těžší učit začátečníky, nebo profesionály? A stresuje se jogín? Na tyto a další otázky nám odpověděl (nejen) jógový instruktor Václav Krejčík (50).

Scházíme se v pátek. O víkendu vás čeká výuka. Koho budete učit?

Mám svůj první víkendový seberozvojový seminář pro instruktory jógy, kteří na sobě chtějí dál pracovat a chtějí třeba i nějakou další inspiraci pro svoje klienty. Vycházím ze své knihy Žijte jógou a vše na místě převedu do praxe. Jsem z toho trochu nervózní, ale věřím, že se to povede.

Je náročnější vést jógový kurz pro profesionály, nebo pro úplné začátečníky?

Rozhodně pro profesionály. Vědí totiž hodně věcí z různých zdrojů a každý k józe přistupuje z jiného pohledu. Je pak náročnější vysvětlit ten svůj. Na druhou stranu předat začátečníkům některé věci s sebou také přináší svoje těžkosti. Někomu, kdo nikdy jógu nedělal, je samozřejmě složitější vysvětlit, jak má vypadat která pozice a jak se do ní dostat. Musíte umět dobře mluvit, protože jóga je i o nějaké návaznosti.

Song Bůh s námi zpívá je naším liebesbriefem Ukrajině a celému svobodnému světu17. 4. 2022

Lze jógu redukovat v podstatě „jen“ na sport?

Jogíni to neradi slyší, ale lze. Nejsou rádi, když je to jenom pohyb, nicméně když to vezmeme čistě prakticky – jóga obsahuje jógové ásány, které hýbou s tělem. Někteří lidé se chtějí třeba jen zbavit bolesti zad, protáhnout se nebo se trochu hýbat, a tak přijdou na lekci. V tu chvíli je to pro ně opravdu spíš ten sport. Až ve chvíli, kdy začnete pracovat s myslí a dechem, víc se tomu věnovat a dávat pozornost i jinam než do ásán, pak začínáte praktikovat opravdu jógu. Podle mě ale není špatně ani prostě jen na lekci jógy cvičit. Dáte něco svému tělu a zdraví, a to je v pořádku. Jen omezený člověk může tvrdit, že to je něco „proti józe“.

Jak jste se k józe dostal vy?

Díky svému partnerovi, se kterým jsem dodnes. Jóga je takové naše společné téma, zájem i práce a jsem za to ohromně vděčný. I když teda občas si říkám, zda bychom se nemohli bavit o něčem jiném… (smích)

Umíte si představit žít s někým, kdo jógu vůbec neuznává?

Tak to popravdě netuším (smích). Možná je cesta o tom pak doma tolik nemluvit. Necpat to tomu druhému na sílu. Ale to asi platí na cokoli. Jednou před lety jsem přišel domů z hodiny filozofie. Přítel mi nalil sklenku vína a já mu začal vyprávět o tom, jak je všechno relativní a sklenička není doopravdy sklenička a víno není doopravdy víno… Jakub se na mě tak podíval a říká: „No, tak to já si dám ještě jednu lahev.“

Jaká byla první lekce, které jste se zúčastnil?

Před asi dvaadvaceti lety jsem si vyzkoušel po své éře v aerobiku a fitnessu lekci v jenom nejmenovaném pražském studiu. Věděl jsem, že půjde o něco klidnějšího, ale že to bude až tak klidné, to mě překvapilo. Seděl jsem, dýchal a byl jsem v šoku. Tehdy jsem se zařekl, že už to dělat nebudu. Jsem temperamentní, mám rád tanec, řádění, běhání… Říkal jsem si, že to nezvládnu. Nicméně tenhle pocit je pro mě magnet, a tak jsem se do toho pustil znovu a lépe. Zašel jsem na dynamickou power jógu, a ta mě uspokojila, protože jsem se opravu zapotil. Přestože jsem byl zvyklý cvičit, druhý den mě bolelo celé tělo. A to mě přilákalo natrvalo. Pamatuji si, jak jsem se při závěrečné relaxační pozici mrtvoly uvolnil a domů jsem šel jako usměvavá Alenka v říši divů. Tím tréninkem jsem neztratil energii. Naopak jsem ji budoval a regeneroval.

Jak se podaří cesta od začátečníka k profesionálnímu lektorovi jógy?

Já už jsem v tom „pohybu“ a učení byl. Studoval jsem i pedagogickou fakultu. V aerobiku a fitness jsem už byl profesionál, takže jsem vlastně rozšířil své portfolio. V průběhu let jsem pak vydal celkem asi 19 knih. Jsem totiž grafoman: miluju papír, tužku a všechny tyhle proprietky. Rád si texty i diktuji. Chodím se psem třeba lesem, chvíli si hrajeme, běháme, a pak ho nechám a připravuji si texty tím, že je namlouvám do mobilu. Je to pro mě možná i taková malá terapie a oddech.

Je nějaká hlavní myšlenka, kterou doufáte, že jste lidem svými knihami předal?

Že je důležitá péče o sebe samého. Nikdo jiný se o člověka nepostará líp než on sám. Kdo věří, že mu pomůže zdravotnictví, vláda, někdo blízký, kdokoli… je na velkém omylu. To podstatné jsme MY a to, jak k sobě přistupujeme.

Jaký je správný přístup k sobě samému?

Tělo by se mělo hýbat a mělo by dostávat vhodné živiny. Když se nehýbe, hnije. Je potřeba trochu používat rozum u toho, co konzumujeme, a tím nemyslím žádné striktní diety. Stačí selský rozum. Péče předchází spoustě pozdějších oprav. Ve chvíli, kdy tělu dáváme to dobré, je jedno, jestli třeba má pár kilo navíc. Velká nadváha je problém, ale pár kilo? Například v Indii je kulaté bříško bráno jako známka toho, že se máte dobře. Pokud nejsme spokojení s tím, jak vypadáme, neměli bychom se trestat a bičovat, ale začít něco dělat. Kdo neví, jak na to, ať požádá o radu nebo pomoc. Mluví o tom. Najde si třeba i motivační faktor. Na tom vůbec nic není. Naopak. Negativitu bychom si v sobě neměli dusit. Ta jen pak způsobuje různé další bolístky.

Stresuje se jogín?

Určitě. Není to o tom, že nebudeme mít emoce, spíš se s nimi naučíme pracovat a ovládat se. Nikdo není dokonalý, všichni jsme lidé. Spíš se učíme nějaké postupy, jak si věci uvědomit, a třeba se i uklidnit. Tak lze jógu přenést do praxe každodenního života.

Nyní spolupracujete s Weledou…

Ano, díky tomu vznikla i řada lekcí pro veřejnost po celé republice. Rád propojuji jógu s přírodní kosmetikou. Myslím, že to dává smysl. Mám takové produkty rád, miluju třeba koupele s vonnými olejíčky, které jsou úžasné. Jsem totiž horký typ, nemám rád zimu, takže ve vaně rád relaxuji.

Bojovný děda i láska ve zkáze: 11 nejemotivnějších příběhů z válkou zmítané Ukrajiny28. 2. 2022

Dá se říct, že jogíni více tíhnou k přírodě?

Já zrovna nejsem příklad alternativního člověka, ovšem čím víc se člověk poznává a pronikne i do filozofie jógy, je přirozeně veden k tomu, aby se více přibližoval přírodě. Znám lidi, kteří v začátcích jógy zkoušeli být třeba vegany. Zpočátku to šlo, ale později už to bylo horší. Mnozí si dokonce poškodili zdraví, protože nesvedli vyvážit bílkoviny určitého typu, které vyřadili z jídelníčku.

Myslím si, že neplatí, že když děláte jógu, musíte žít určitým způsobem nebo dělat jisté věci. Pokud se do něčeho nutíte, je to spíš proti józe. Její filozofií je neubližování na všech úrovních – tedy neubližovat ani sám sobě.

Zdroj: Redakce, Václav Krejčík