Jsou LGBTQ+ lidé opravdu nedotknutelní, nebo se chce Ondřej Neff jen trapně zviditelnit?
Že byl minulý týden pro všechny LGBTQ+ lidi docela výživný, nejspíš není třeba zmiňovat. I ti méně emotivní z nás stále vnímají dopady vražedného útoku v Bratislavě velmi citelně a se zvýšenou pozorností sledují reakce mezi aktivisty, novináři, politiky a potažmo i celou společností. Kdo mě ale opravdu přivedl do varu? Tentokrát to byl publicista Ondřej Neff se svým výžbleptem v rubrice Poslední slovo Lidových novin s názvem „Kasta nedotknutelných.“ Pan Neff, "zcela jistě" utlačovaný, inovacím vzdorující heterosexuál, se obává, že se z LGBTQ+ lidí stává kasta nedotknutelných. Pominu přitom skutečnost, že v indické tradici spadají do kasty nedotknutelných výhradně jedinci, které život zavál na okraj společnosti. A přestože to není z textu na první pohled patrné, nelze se ubránit dojmu, že je tento okraj společnosti mnohými spatřován jako domov celé komunity LGBT+ lidí.
"Kasta nedotknutelných" Ondřeje Neffa otištěná minulý týden v Lidových novináchFoto: Lidové noviny
Což je samozřejmě nesmysl a budu věřit (a doufat!), že to autorem takto skutečně myšleno nebylo. To, co z textu naopak velmi jasně vyplývá, je, že by se kolem nás mělo chodit po špičkách, abychom náhodou někoho neoznačili za homofoba a neukončili mu tak jeho kariéru. Jednou takovou obětí má údajně být prezidentský kandidát Pavel Fischer, který se (pouze) domnívá, že homosexuálové obchodují s dětmi, což by jim legislatvině umožnil institut stejnopohlavního manželství, potažmo v celé (tedy i heterosexuální) společnosti rozšířené surogátní mateřství.
Stejné postoje jako Fischer zastává také Ondřej Neff. K čemuž nezbývá než dodat, že tento text nemá ambice ničit lidem kariéru nebo cokoliv jiného. Podstatou tohoto sloupku je vyjádřit svůj odlišný pohled na celou problematiku. Pokud v tom někdo chce vidět nebo hledat něco jiného, je to jeho věc. Jak již bylo několikrát zmíněno, mlčením se dopouštíme spoluúčasti. A já už mlčet rozhodně nehodlám...
Samozřejmě nepředpokládám, že by autor textu „Kasta nedotknutelných“ někdy četl můj sloupek, ale když už se jeho text dostal ke mně, třeba se to podaří i opačně. A proto si neodpustím malý vzkaz: Vážený pane Neffe, důvodem, který Vás vedl k sepsání naprosto nevhodného a zbytečného textu, ve kterém pláčete nad ztrátou věcnosti a morálky, byla smrt dvou lidí. Dvou lidí, kteří kvůli násilnému činu už nikdy nepřijdou domů. Dvou lidí, které někdo miloval, se kterými se jejich přátelé smáli i plakali. Bohužel je nyní smutným faktem, že s touto událostí vstupujeme do nového světa, kde takřka každého může potkat stejný osud...
Smrtí Matúše a Juraje v nás zemřela jakási jistota. Ztráta těchtou dvou mladých lidí je také ztrátou víry v dobro lidí. Kterou ve svém textu bezostyšně podkopáváte. Domnívám se, že by muž vaší pozice mohl cítit smysl pro určitou míru své vlastní odpovědnosti za to, co říkáte veřejně. Protože slova jsou skutečně velmi mocnou zbraní. Tak mocnou, že byla schopná na Slovensku zabíjet a u nás dala vzniknout prvnímu českému teroristovi, jehož k tomuto barbarskému činu dovedla (nepřekvapivě) nenávistná rétorika strachu hlásaná členy protestního hnutí SPD.
Jsem přesvědčený o tom, že v těchto těžkých chvílích je nejen odvážné, ale také žádoucí natáhnout pomocnou ruku, vyjádřit podporu nebo alespoň tichou účast. Vy jste si ale do LGBTQ+ lidí dovolil kopnout ve chvílích, kdy cítí nejistotu, strach, napětí a zlost. Pokud to, co píšete, myslíte vážně, je mi to opravdu velmi líto a budu věřit, že Vás Vaše vykonstruované a ničím nepodložené obavy v brzké době opustí.
Naše hlasy, hlasy LGBTQ+ lidí, zde budou slyšet nadále. Protože jak se i Vaším příspěvkem ukazuje, boj za rovnoprávnost zdaleka není u svého konce.
Vše dobré.
