Do 10 let budou spolu moci zplodit dítě i dva muži, tvrdí vědci na základě nového výzkumu. Obejde se reprodukce již bez žen?
Sexmise naruby?
Různých (sci-fi) filmů, které se zabývají problematikou lidské (ne)plodnosti, existuje nespočet. Obvykle ale stojí a padají na tom, že lidstvu se reprodukce prostě nedaří a v centru zájmu se ocitají ženy. Ženy, které dokáží otěhotnět a porodit (Potomci lidí), ženy, které se stávají cennými „inkubátory“ (dystopický Příběh služebnice). Z ranku více komediálního by bylo možné zmínit polskou Sexmisi, která pro změnu pracuje s myšlenkou, že planetu obývají pouze ženy, kterým se v laboratorních podmínkách sice daří reprodukovat – ovšem výsledkem jsou pouze miminka ženského pohlaví. Mužská schopnost reprodukce (resp. myšlenka, že by dítě dokázali zplodit dva muži), se však – pokud víme – zatím ani ve sci-fi žánru neobjevila (bizarní komedii Junior, v níž otěhotní Arnold Schwarzenegger, pomíjíme, a to i proto, že se stejně oplodní ženským vajíčkem...). Nyní ale ožila v reálném, laboratorním světě.
Výzkum japonských vědců je svého druhu naprostým průlomem: jako prvním na světě se jim podařilo „vytvořit“ myší mládě, jehož rodiči jsou dva mužští zástupci druhu (myšáci, chcete-li). Jak je to možné? Vědcům se povedlo zcela obejít bez samičího vajíčka – to si sami vytvořili na základě odebrání kožní buňky jednoho z myších samců. Takto vzniklé vajíčko následně oplodnili spermií odebranou druhému ze samců. „Jde o první případ výroby robustních oocytů savců z mužských buněk,“ shrnul pak přímo vedoucí celého výzkumu Katsuhiko Hayashi. „Čistě z hlediska technologie by tento proces bylo možné realizovat u lidí během následujících deseti let,“ dodal také.
Zatímco část vědecké obce Hayashiho zápal sdílí, další vědci jsou minimálně k desetiletému horizontu poměrně skeptičtí. A to i proto, že doposud se nepodařilo na laboratorně vypěstované vajíčko přeměnit ani lidské ženské buňky, natož ty mužské. „Stále dostatečně nerozumíme jedinečné biologii lidské gametogeneze, abychom mohli Hayashiho provokativní práci reprodukovat na lidech,“ uvedl pro server The Guardian děkan Harvardské lékařské fakulty, profesor George Daley. Doplnil však také, že výsledky stávajícího výzkumu jsou „fascinující“.
Provokativní výzkum, který má pomáhat
Využití výsledků výzkumu japonských vědců je pak nasnadě: technika by mohla být užita jako řešení závažných forem neplodnosti. Kromě toho by mohla být řešením pro ženy s tzv. Turnerovým syndromem – těm nejčastěji schází jeden ze dvou pohlavních chromozomů X (a neschází-li kompletně, je neúplný). Ačkoliv projevy Turnerova syndromu již stávající medicína dokáže řešit (obvykle se jedná o různé typy poruch růstu, poruchy zraku nebo sluchu), konkrétně se související neplodností si vědci doposud rady nevěděli. Ostatně, právě pomoc pacientkám trpícím Turnerovým syndromem byla primárním záměrem japonského výzkumu. Kromě toho se ale samozřejmě nabízí i využití ze strany gay párů. To dokonce připustil i sám Hayashi, když zmínil, že v případě klinického využití technologie by byl pro, aby umožnila dvěma mužům mít dítě. Doplnil však také, že v takové situaci by se již nejednalo jen o otázku vědeckou, ale celospolečenskou.
Reprodukce bez žen?
Ačkoliv výsledky japonského výzkumu jsou v mnoha ohledech převratné a mohlo by se zdát, že lidstvo se skutečně ocitlo na prahu nové reality, faktem je, že laboratorní reprodukce navzdory obrovským krokům kupředu není „jen tak“. Stávající výzkum tedy pracuje se sekvencí složitých kroků, které jsou nutné k transformaci kožní buňky nesoucí kombinaci mužského chromozomu XY ve vajíčko s chromozomy XX. Mužské kožní buňky tedy byly „přeprogramovány“ do stavu podobného kmenovým buňkám – a jejich chromozom Y byl následně odstraněn a nahrazen chromozomem X, který byl duplikován z jiné buňky. „Právě duplikace chromozomu X je ten největší trik. Skutečně jsme se pokusili vytvořit systém, jenž duplikuje chromozom X,“ shrnul Hayashi. Nakonec ale stejně přišla řada na „náhradní myší matky“. Právě do jejich děloh byla embrya implantována. Z celkem 600 embryií se pak narodilo celkem sedm zdravých myších mláďat (účinnost je tedy ještě nižší než v případě užití vajíček pocházejících od samiček), která následně dospěla a byla schopná dalšího rozmnožování.
Věda je tedy sice mocná a možná se jí (někdy… ač nejspíš ne během následující dekády) podaří tento objev využít i v případě člověka. Co se ale lidské reprodukce týká, prozatím se bez muže a ženy neobejde. A to ani když se v laboratořích podaří dospět k oplodnění „samčím vajíčkem“. Přesto však tento nový postup může do budoucna nejen pro neplodné ženy, ale i gay páry být určitou jiskřičkou naděje. Nemluvě o tom, že než reálně výzkum dojde k možné aplikaci na lidi, mohlo by se změnit společenské smýšlení, což bude k akceptaci početí potomka dvěma muži nepochybně také třeba.
