"V tuto chvíli se nemusíme bát, Česko není pro Rusko zajímavé," míní bezpečnostní analytik. Co by se dělo, pokud bychom nebyli v NATO?

Od vstupu České republiky do Severoatlantické aliance i Evropské unie už nějaký ten pátek uběhl. K NATO se naše země připojila už v roce 1999, zatímco součástí EU se Česko stalo o pár let později – v roce 2004. Tato data se už mladší generace ve školách učí nazpaměť skoro jako fakta z dávnější historie. Členství v obou organizacích přitom v české společnosti vzbuzují velké vášně dodnes a možná by se dokonce dalo říct, že v souvislostí s válkou na Ukrajině jde o téma, které se řeší ještě víc než kdy předtím. Jak by to ale v Česku vypadalo, kdyby nebylo pod ochranou ani jedné ze zmíněných (a některými spoluobčany nenáviděných) institucí? Na to nám exkluzivně odpověděl bezpečnostní analytik Michal Smetana.

Členství České republiky v Severoatlantické alianci a Evropské Unii patří v naší společnosti mezi tradičně nejdiskutovanější témata posledních let. Tak moc jako při debatách o (ne)výhodách vstupu a setrvání Česka v těchto organizacích, nás jako národ dokázal rozdělit snad jen covid. Nicméně s nejistotou, která se s vývojem válečného na konfliktu na Ukrajině pojí, se ale zraky jak Čechů, tak celého světa upírají právě k NATO a EU. Každý krok a každé vyjádření těchto dvou institucí je bedlivě sledováno a v našich hlavách se rodí různé myšlenky a otázky. Jednou z nich je i úvaha o tom, co by se v Česku v současnosti dělo, kdyby součástí NATO ani EU nebylo. 

V rodných obcích jim nebylo příjemné ani držet se na ulici za ruce. Na začátky svého vztahu zavzpomínali partneři Michal a Jirka25. 4. 2022

Bezpečnostní analytik Michal Smetana, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy má jasno. Česko by bez členství v NATO a EU nejspíš žilo ve velké nejistotě. A ačkoliv se v některých lidech probouzí nesouhlasné tendence, pravdou je, že role obou institucí rozhodně nejsou zanedbatelné.

„V mezinárodních vztazích se dějí i velmi nepravděpodobné věci, tak je NATO pro nás skutečně tou nejsilnější bezpečnostní zárukou, kterou nám může současný svět nabídnout. Poskytuje nám ochranu nejsilnějšího existujícího vojenského bloku, který je dnes jednotnější než kdykoliv za uplynulých třicet let. Vstup ČR do NATO byl tak bezesporu správným krokem, stejně jako vstup do EU – kde, ačkoliv se o tom možná zase tak často nemluví, také existuje ustanovení o vzájemné obraně v článku 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii,“ popsal Smetana.

Podle něj se tak Česko díky tomu, že je součástí NATO i EU, opravdu nachází v bezpečnější pozici. „Jakkoliv ruská vláda mluví o NATO jako o bezpečnostní hrozbě, šance, že se bude pokoušet o vojenskou operaci proti jakémukoliv členu Aliance je extrémně nízká – tím spíše dnes, kdy válka na Ukrajině potřebuje značnou část ruských vojenských kapacit a celkově se ukazuje, že ruská schopnost zde provést efektivní vojenskou operaci je pravděpodobně mnohem nižší, než Vladimir Putin předpokládal. Rusko tak nemá a dlouho mít nebude kapacity na útok proti NATO, jakkoliv je v našem zájmu být připraveni i na tuto extrémní eventualitu,“ vysvětlil expert.

Dá se tedy předpokládat, že kdyby Česká republika členem NATO ani EU nebyla, její ohrožení by s největší pravděpodobností bylo mnohem větší. „Z  povahy věci by to riziko bylo vyšší, ale samozřejmě netušíme, jak by vypadala celková mezinárodně-bezpečnostní situace. U západních států směrem k Ukrajině solidaritu vidíme, ale omezuje se – minimálně v tuto chvíli – pouze na diplomatickou, ekonomickou a zpravodajskou podporu a na dodávky zbraní a dalšího materiálu, protože přímý vojenský zásah v tuto chvíli západní státy vylučují. Pokud by se jednalo o stát NATO, je nyní takřka jisté, že by se ostatní členové Aliance vojensky zapojili,“ vylíčil Smetana.

A i když by se ruské hrozby neměly podceňovat a brát na lehkou váhu, další vojenské akce jsou spíš nepravděpodobné. „Rusko by především z pohledu vojenských kapacit a dalších materiálních faktorů nebylo reálně moc schopné začít válku proti dalšímu státu – samotná Ukrajina je pro ruskou armádu větším soustem, než Moskva čekala, z pohledu logistiky a zbylých vojenských kapacit další rozsáhlá ruská vojenská operace, zvlášť takto daleko od ruských hranic, nyní smysl nedává,“ dodal analytik.

Exkluzivní rozhovor a fashion story s hercem a modelem Vojtěchem Babištou a stylistou Mirem Romanivem10. 3. 2022

Kdyby se ale k útoku Ruska na Česko přece jenom schylovalo, dokázala by se naše armáda bránit tak jako ta ukrajinská? Ani to se podle Smetany nedá stoprocentně odhadnout. „Český HDP je o cca 50 % vyšší než HDP Ukrajiny a pokud bychom investovali do obrany stejné procento HDP jako Ukrajina (tedy cca 3 %, přičemž aktuálně to v našem případě je kolem 1,5 %), byla by naše obranyschopnost samozřejmě v mnoha ohledech mnohem vyšší než je dnes. Nemluvě o tom, že pro Rusko by taková operace byla nesrovnatelně logisticky náročnější, protože nesdílíme společnou hranici a Rusko by ani vůči nám nemohlo využít území Běloruska. Ale opět to nejsou jediné relevantní parametry, Ukrajina má zase přibližně čtyřikrát větší počet obyvatel a výrazně rozsáhlejší území, což je pro útočníka samozřejmě velká komplikace,“ objasnil expert.

Smetana také zdůraznil, že ačkoliv historicky je Česko zemí, kde Moskva ještě v době existence Sovětského svazu dlouhodobě uplatňovala svůj vliv, Česká republika pro Rusko není až tak zajímavá. I motivace případného konfliktu je tedy sporná. „Z bezpečnostně-strategického hlediska je význam ČR  pro Rusko výrazně nižší ve srovnání se státy, jako je Ukrajina, Gruzie či Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko), které s Ruskem sdílejí společnou hranici, čímž tak vytváří z pohledu Ruska určité nárazníkové pásmo proti případnému útoku ze Západu, a zároveň v nich žijí ruskojazyčné menšiny, což pro Rusko mj. představuje záminku pro opakované snahy zasahovat do vnitřních záležitostí daných států. Obecně se dá říct, že v současnosti dává ruský útok na ČR smysl pouze v kontextu nějakého širšího ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a NATO,“ uzavřel analytik. 

Zdroj: Thelocal.com, Redakce, Michal Smetana