Češi Ukrajincům závidí vstup do ZOO zdarma, přitom jde jen o snahu zmírnit dopady posttraumatického stresu

Do Česka v těchto dnech přicházejí lidé z Ukrajiny traumatizovaní válkou. Ještě před pár týdny žili život 21. století a během pár hodin jim na domy začaly dopadat střely a bomby jako ve válečném filmu. Trauma z útoků ale není jediné, co ukrajinští uprchlíci prožívají. Nesou si s sebou také syndrom přeživších, s nímž se mnohdy budou vyrovnávat do konce života.

Přežití nepřinese vždy jen radost

Syndrom přeživších je psychická porucha postihující lidi, jimž se podařilo přežít traumatickou událost, při níž jiní zahynuli. Pociťují za to hlubokou vinu, které se nemohou zbavit třeba i dlouhé roky. Syndrom přeživších se vyskytoval u Židů, kteří přežili holocaust, objevuje se u studentů po střelbách ve škole, u příbuzných lidí, kteří spáchali sebevraždu, nebo třeba i na pracovišti u těch, koho se netýkala vlna propouštění a jejich pracovní místo jim zůstalo. A samozřejmě mívají silný syndrom přeživších lidé, kteří před hrozbou smrti ve válce utekli do bezpečí.

Dnes je tento syndrom lékařskou vědou klasifikován jako symptom posttraumatické stresové poruchy (PTSD). Byl detailně popsán během 60. let minulého století, když si terapeuti všimli, že se ten stejný pocit viny vyskytuje u pacientů, kteří přežili válku, přírodní katastrofy, letecké tragédie, teroristické útoky apod. Psycholog Stephen Joseph z University of Warwick identifikoval tři typy viny, jimiž lidé s tímto syndromem trpí: někteří cítí obecně vinu za to, že se jim podařilo přežít; jiní si vyčítají, že neudělali dost pro ostatní, kteří tam zahynuli; a někteří lidé si naopak vyčítají to, co udělali proto, aby se zachránili – například přelézali přes těla ostatních, aby se dostali ven… nebo ještě horší věci.

Tanečník Max Čmerkovskij – chycen ve špatném momentu historie

Pocity viny v těchto dnech prochází ukrajinsko-americký choreograf a tanečník Maksim Čmerkovskij, který se z Kyjeva dostal evakuačním vlakem již 1. března. Z varšavského hotelu na svém Instagramu zveřejnil video, v němž popsal situace, které na Ukrajině viděl na vlastní oči, ale zároveň přiznal, že má špatný pocit z toho, že odjel a že zabíral místo ve vlaku, v němž jely téměř samé matky s dětmi, protože muži mají zakázáno opouštět Ukrajinu. Hvězda americké taneční show Dancing With the Stars (předloha českého soutěžního pořadu Když hvězdy tančí) se v následujících dnech dostala domů do Los Angeles, daleko od celého konfliktu. Pochyby, zda měl právo odjet do bezpečí, si však Maksim přivezl s sebou.

Ve zvládání syndromu přeživších mu rozhodně nepomohou komentáře, které dostává na sociálních sítích. Najdou se lidé, kteří ho obviňují z toho, že z Ukrajiny odjel do bezpečí a že se nepřipojil k armádě. Vyčítají mu pohodlné ubytování v hotelu a postavení bohatého člověka s americkým pasem. Kromě vlastních pochyb a rozbouřených emocí tedy musí čelit negativní reakci okolí. Přitom rozhodnutí, zda nasadí svůj život v boji, by přeci měl každý udělat sám za sebe. Maksim Čmerkovskij žije v USA od 14 let a tam je jeho domov, kde má manželku a 5letého syna. Na Ukrajině se v únoru nacházel, protože přijel dělat porotce v taneční soutěži přenášené televizí.

Pochyby a pocity viny se však netýkají jen ztepilého tanečníka s dobrou fyzičkou. V reportáži České televize se svěřila 15letá Sofia s tím, že zatímco je v bezpečí na Slovensku, kde má otec obchodní partnery, její spolužáci jí píšou zprávy z krytů a pozemních parkovišť. Se syndromem přeživších nejspíš budou bojovat i členové ukrajinského džudistického výběru, který po sportovním soustředění našel útočiště v Česku. Ukrajinská vláda rozhodla, že džudisté nemají nastoupit na Ukrajině do bojů, neboť pro svou vlast udělají víc, když ji budou reprezentovat na mezinárodních soutěžích.

Na mužské tělesné konstituci záleží: jakou roli hraje výška, velikost nohy a penisu a jak spolu tyto rozměry souvisí?13. 10. 2022

Pochyby pomáhají nalézt řád v chaosu

„Pokládání si otázek jako Proč se to stalo? nebo Proč jsem vyvázl, když ostatním se to nepodařilo? je součást procesu, jímž se lidé snaží dát tragickým událostem smysl,“ říká Joshua Morganstein, předseda komise pro psychiatrické aspekty katastrof Americké psychiatrické asociace. „Dochází k tomu především při extrémních událostech, kdy se dějí věci, jimž je těžké porozumět a pochopit je – například při nevyprovokovaném napadení demokratické země autoritářským režimem.“ Morganstein dále uvedl, že když lidé přežijí extrémní situaci, často zpochybňují rozhodnutí, která udělali. Jsou s tím spojené pocity viny ve smyslu udělal jsem něco špatného a studu ve smyslu jsem špatný člověk. Bezprostředně poté se mohou objevit bolesti hlavy, nevolnosti, smutek, podrážděnost, problémy se spaním nebo nutkavé přehrávání si tragických událostí stále dokola. Někdy se s tím lidské psychice podaří časem vyrovnat a najde klid, jindy ale může dojít k rozvinutí posttraumatického syndromu.

Proto Americká Psychiatrická Asociace vydala oficiální prohlášení, v němž upozornila, že válka na Ukrajině dolehne na psychiku lidí doslova po celém světě. Nejde jen o uprchlíky, ale i o vojáky a vojačky, jimž se podaří přežít v bojích, o členy a členky záchranného systému zajišťující první pomoc, o lidi starající se o zásobování, i o ty, kdo žijí daleko od své rodné země a sledují dění na dálku.

Mužské libido se významně snižuje, a to i v případě mladých mužů. „Musíme se naučit mluvit o tom, že žít bez sexu je normální,“ tvrdí vědci7. 11. 2022

U tragédií způsobených lidmi je PTSD častější

Ukrajinci, kteří přicházejí hledat útočiště do České republiky, za sebou mají zkušenost s bombardováním, nízkými přelety vojenských letadel, nocováním ve sklepě nebo stanici metra. Možná jim shořel dům, na cestě viděli mrtvé lidi, bojovali s ostatními o místo v evakuačním vlaku, při několikadenním čekání na přechod hranice jim byla zima a možná neměli dát co jíst svým dětem – to všechno jsou psychické rány, jejichž hojení bude trvat dlouho.

Psychiatr Arash Javanbakht na webu Americké asociace pro úzkost a depresi říká, že právě takové zážitky často vedou ke vzniku posttraumatického stresového syndromu (PTSD), deprese a úzkostné poruchy. Tyto problémy jsou častější při katastrofách způsobených lidmi než při událostech přírodního původu. Například PTSD se podle Javanbakhta plně rozvine u celé třetiny Američanů, kteří přežijí hromadnou střelbu. Výzkum mezi 1,5 milionem vnitřních ukrajinských uprchlíků, kteří po ruské anexi Krymu utekli do jiných částí země, ukázal, že jich 27 % mělo PTSD a 21 % deprese.

Tyto jevy se netýkají jen dospělých, ale i dětí, které jejich rodiče mohou od hrůz války ochránit jen do určité míry. Studie psychického stavu syrských a iráckých uprchlíků přesunutých do amerického Michiganu ukázala, že 70 % jejich dětí po příjezdu do USA trpělo separační úzkostí a odmítalo se vzdálit od svého rodiče, i když už dávno nebyly v žádném ohrožení. Když tedy v těchto dnech vidíme reportáže, jak česká komunitní centra organizují pro ukrajinské děti volnočasové aktivity včetně návštěv bazénu nebo ZOO, nemělo by to v nás vzbuzovat pocity závisti, že pro české děti se podobné aktivity zdarma neposkytují. Smyslem toho všeho totiž není zajištění zábavy pro malé Ukrajince, ale zlepšení jejich psychického stavu, aby z nich brzy nebyli malí psychiatričtí pacienti.

Zdroj: Wikipedia.org, Psychologytoday.com, Mercurynews.com, ADAA, Psychiatry.org